Zaječí (Za)

D: Hasen

Vznik plemene

Prakticky jde o potomky belgických obrů a místních jatečních kříženců s delšími končetinami,kteří byli ve velkém vyváženi z Belgie do Anglie.Mezi nimi se ojediněle vyskytovala zvířata s načervenalou barvou srsti s černým stínováním.Toto zbarvení vzniklo jako mutační forma z divoce zbarvených. O tomto zvláštním zbarvení informoval již 1822 anglický autor Mowbranz. V pozdějších letech si tohoto zbarvení všimli někteří angličtí králíkaři a zejména velkoobchodník s rybami J.Noble z přístavu Grimsby.Zvířata byla vybírána k dalšímu chovu a dostala název „belgický zajíc“ to bylo kolem roku 1860.Podle nizozemských pramenů je jako jeden z prvních šlechtitelů tohoto plemene uváděn angličan Lumb,který své první zaječáky představil na výstavě už v roce 1874. Vroce 1877 dochází v Anglii k založení klubu.Podle německého autora F.Joppicha byl klub založen o tři roky později v roce 1880 při výstavě v Bostonu. Klub pokračoval v dalším zdokonalování nejen barvy ,ale i tělesných tvarů,připomínajících skutečného zajíce.Toho bylo dosaženo selekcí,příbuzenskou plemenitbou,jakož i změnou podmínek chovu z hlediska ustájení a zejména skladbou krmení.Zvířatům byl poskytnut větší kotec,byli umistěny do výběhů s překážkami pro skákání s výše zavěšenými krmítky a sejména seníky.Ve vrzích byl ponechávén větší počet mlaďat podle počtů struků u samice.Z krmiv byla vyřazena zeléná píce a zejména bramborová míchanice.Zmíněný Joppichdále uvádí“následně začal hon na šlechtění tohoto plemene.Kdo přesně sledoval historii chovu králíků,musí nezbytně dojít k závěru,že úspěch anglických chovatelů je nepopiratelný.Žadné jiné plemeno nepřineslo Angličanům takový zisk,jako zaječí králík. Jejich chov se nesmírně rozvinul a od roku 1890 začal čilý export zvířat do Spojených států,které jej přijali v takovém rozsahu,že kolem roku 1900 šlo skoro každé dobré zvíře za vysokou cenu do Ameriky.Tam byly zakládány kluby i farmy zaječích králíků.Jen v samotném Los Angeles bylo přes 600 chovatelských stanic králíků anglického původu,které měly 50 - 1000 zvířat Teprve na přelomu století se díky stykům odborného nakladatelství F.Poppe z Lipska uskutečnil první dovoz do Německa a jejich vystavení na výstavě v Lipsku 1900.Plemeno našlo v Německu ale i v jiných státech mnoho příznivců. V devadesátých letech minulého století při tvorbě nového vzorníku v Holandsku a Belgii došlo k uznání dalších dvouh barevných rázů a to zaječích tříslových černých a bílých červenookých.Oba tyto rázy převzal autor Ing Fingerland a zařadil do vzorníku v roce 1994.

Zaječáci u nás

Podle Dr.Kálala se také u nás v časopisu „Králíkář českoslovanský“ z roku 1902 objevuje v inzertní části první nabídka odchovu po rodičích dovezených od Penforda z Anglie.Nabídku učinil Vincenc Štěpánek z Doubkova u Chotěboře. Zaječí králík byl zařazen již do našich prvních vzorníků.Zatímco v tom prvním z roku 1907 ještě připouštěl na prsou,břichu a spodině pírka bílé zbarvení,ten další po patnácti letech již vyžadoval tyto části těla v barvě ohnivě tříslové. Proto velmi často docházelo k jejich křížení s králíkem tříslovým černým.Křížením se zlepšila červená barva,ale na druhé straně se ztrácela typičnost,zkracovaly se uši a výrazně dolů šla hmotnost,která u jedinců dosahovala jen 2,50 kg.Právě to se odrazilo v malém zájmu o chov.Teprve na počátku okupace se k nám dostalo několik vynikajících jedinců z Německa a zájem o jejich chov šel výrazně nahoru. V poválečné době bylo u nás hodně registrovaných i tetovaných zvířat i když různé kvality. Chovatelé zaječích králíků jako ryze sportovního plemene si založili v roce 1948 „Kroužek chovatelů zaječích králíků“,který již v polovině příštího roku evidoval 30 chovatelů v čele tohoto kroužku byl F.Pácalt a jednatel J.Jonáš,již tehdy zkušený chovatel tohoto plemene.Členové kroužku se sjednotili na názoru,že zaječák je především králíkem typu.Speciální klub zaječích králíků byl založen 25.8.1957 při příležitosti I.západoslezké výstavy v Krnově prvním předsedou se stal vynikající a dlouholetý chovatel Josef Habada z Prahy,který bohužel tuto funkci vykonával jen jeden rok.Po jeho úmrtí se následně stal předsedou Alois Flora,který zaječáky choval od roku 1929.Hybnou pákou klubu byl jednatel Jonáš z Průhonic.Za dobu jeho činnosti v této funkci bylo dosaženo v chovu zaječáků velkého pokroku.Z chovu byla postupně vyřazena zvířata kratší v těle, s délkou uší do 12 cm se silnými hrudními končetinami jakož i s náznaky prošlapů.To vše se dědilo včetně vystouplých kyčelních hrbolů.Tvrdě byl požadován tzv. kočičí došlap.Jmenovaný nám toho o tomto plemeni řekl,napsal ale i ukázal,byla u něj k vidění drezúra na skle kde dvou až tříměsiční mláďata dokázala pozovat při nepatrném dotyku uší.Zásluhou př.Jonáše k nám byla v roce 1940 importována zvířata z Německa a nepříbuzný pár z Holandska v roce 1948.Jmenovaný a později i klub udržovali přátelské styky s chovatelem O.Wágnerem z NDR,který jako předseda tamního chovatelského klubu zajistil pro naše chovy výměnu zvířat. První výsledky klubové práce se dostavily na NV v Brně 1962,kde bylo vystaveno 56 zvířatod 31 chovatelů.Ve stejném roce dosáhl posuzovatel F.Holub výborného výsledku v soutěži kontrolovaných chovů kde se umístil na 4 místě.Jmenovaný dosáhl i velmi dobré plodnosti u čtyř kontrolovaných samic ve dvouch vrzích se narodilo 64 mláďat.Z toho plyne,že nezanedbatelná byla a je i užitkovost těchto králíků.Plemeno drží i přední místo rovněž v jateční výtěžnosti,proto není žádnou tajností,že samce lze využít i pro meziplemenné křížení a tak využít heterózní efekt první generace. Především díky dobré činnosti klubu se mohli hned při první soutěži Interkanin v Brně v roce 1972 zařadit tři kolekce zaječáků.Sourozence předvedl Z.Fiala z Ivančic,malou rodinu J.Jonáš a kmen sestavil F.Šebesta z Modřic.Nejlepší kolekci i jednotlivce předvedl př.Jonáš,který v roce 1973 v Lipsku získal titul Šampion.Jeho zaječák jako jediný dostal 20 bodů v pozici typyčnost.V roce 1976 v Brně jsme vystavovali dvě velmi dobré kolekce. Jedna patřila J.Řezáčovi z Pravlova,kde samice za obdržených 96 bodů dostala titul Šampion , druhá byla chovatele F.Veselého z Jalůvčí u Děčína.Na další Interkaniny jsou vysílána jen zvířata př.K Popka z České Čermné.Hned na první akci dostává titul NŠ a stejný titul si odváží z Budapešti a nakonec i z Lipska.Po lipské výstavě napsal Ing.Fingrerland toto: U zaječích vznikla při jejich hodnocení obdobná situace jako v roce 1982.Němečtí chovatelé předvedli velmi figurantní zvířata i když naše kolekce je v dokonalosti zbarvení předčila.Mezinárodní šsmpion při stejném počtu bodů s naším králíkem obdržel samec z NDR jen díky vinikající drezúře. O jeho prvenství rozhodla až v závěru společná komise posuzovatelů,poněvadž dílčí komise se v názorech rozcházela. Na poslední akci v Lipsku nás reprezentoval M.Kutifel z Hostinného.Na EV v Brně 1988se prezentovalo 18 zvířat našich chovatelů z niž bylo 8 Tč nejúspějšnějším byl Z.Zábranský který získal 380,5 b,pohár na kolekci T4 si odnesla chovatelka G.Brožová.Druhá EV v Praze byla pro naše chovatele propadákem,Mistra Evropy si odsud odnesl J.Hahn z Německa jeho kolekce dostala 386,5 bodu.Na této výstavě byla poprvé u nás vystavena kolekce albínů. Mimo klasického zbarvení se u nás před více jak 35 lety objevila mláďata modrého tříslového králíka kterých se ujal M.Pavelka a následně J.Dryák,kterým se povedlo je ustálit a v roce 1981 na NV mláďat v Hlinsku vystavit první kolekci.Na této výstavě došlo k uznání tohoto barevného rázu a následnému zařazení do vzorníku.

Zbarvení

-divoce zbarvený ohnivý (Zadiv)

-tříslově černý ( ZaTč)

-tříslově modrý ( Za Tm)

-albín (Zabčo)

-černý u nás zatím není uznán

1. Hmotnost

Ideální hmotnost je 3,50-4,25 kg.

hmotnost_za.pdf

Nepřípustné vady

Hmotnost nižší než 3,00 kg a vyšší než 4,25 kg (neklasifikován)

2. Tvar

požadavky udávají-tvarové požadavky na jednotlivé části těla králíka. V této pozici se posuzují kriteria:

a) průběh hřbetní linie

Hřbetní linie začíná u prvního krčního obratle a končí u kořene pírka.Má být ladná,na zadní partii těla pěkně zaokrouhlená.V zátylku nesmějí být zřetelné lopatky. přípustné vady

-mírně vystouplé lopatky

-mírně prohnutý hřbet

-náběh na kapří hřbet

-náběh na sraženou záď

-mírné nebo výrazné hrboly kyčelních kostí převyšující kost křížovou

nepřípustné vady

-silně vystouplé lopatky(výluka)

-silně prohnutý hřbet (výluka)

-vysloveně kapří hřbet (výluka)

-vysloveně sražená záď (výluka)

-deformace páteře (výluka)

b) poloha končetin

Hrudní končetiny musejí být rovné,jejich nášlap má být tzv.“kočičí.Délka a síla hrudních končetin jsou součástí „typu“.Pánevní končetiny musejí být rovné,chodidla těsně k tělu přilehlá,s polohou rovnoběžnou k tělu,kyčle mají těsně přiléhat k trupu.Při správné poloze všech končetin by se břišní linie neměla u velké většiny plemen dotýkat podlahy.

přípustné vady

-mírný prošlap hrudních končetin

-náběh na kravský postoj pánevních končetin(chodidla nejsou rovnoběžná s trupem,mírně odstouplé kyčle)

-poněkud křivé hrudní končetiny

nepřípustné vady

-silný prošlap hrudních končetin (výluka)

-vysloveně křivé hrudní končetiny(výluka)

-vysloveně vybočený postoj pánevních končetin(výluka)

-silně vystouplé kyčle(výluka)

-sudovitý postoj hrudních končetin (výluka)

-vybočený postoj hrudních končetin(výluka)

-křivý prst (výluka)

-zlomený prst na kterékoliv končetině(neklasifikován)

-chybějící dráp(neklasifikován)

-zlomená končetina(neklasifikován)

-prokazatelně křivá končetina hrudní i pánevní(výluka)

c) poloha pírka

Pírko musí být rovné,vztyčené,přilehlé k tělu ve směru páteře.

přípustné vady

-vleklé pírko

-hravé pírko

-poněkud kratší,avšak nedeformované

-zčásti nehybné(drátěné),ale rovné pírko

-zčásti měkké(neovladatelné),avšak rovné pírko

-ojedinělé zbytnělé obratle(bulky) na jinak rovném pírku

nepřípustné vady

-trvale jednostraně nesené šikmé pírko (výluka)

-velmi krátké pírko(neklasifikován)

-zhmožděné pírko s výjimkami uvedenými v přípustných vadách(neklasifikován)

-zlomené pírko-po zlomení pohyblivé a nezhojené(neklasifikován)

-křivé pírko(výluka)

-zlomené,křivě srostlé pírko(neklasifikován)

-chybějící pírko(výluka)

d) kůže králíka

Kůže má pružně,avšak pevně přiléhat na všech částech těla králíka.Nemá nikde tvořit řasy,záhyby nebo převisy

přípustné vady

-volnější kůže na kterékoliv partii těla králíka

-větší oříšek u samců velkých a středních plemen

-u samců velkých astředních plemen nepatrný náběh na lalůček

nepřípustné vady

-silně volná kůže na břiše,bocích a zadní partii(výluka)

-dvojitý lalok u všech plemen(výluka)

-kalhoty (výuka)

-vyslověneně šikmý lalok (výluka)

-u samic Za a u všech zakrslých plemen lalůček(výluka)

- u samců všech plemen lalůček(výluka)

e) vnější pohlavní orgány

Vnější pohlavní orgány mají být výrazné a nedeformované.U samců mají varlata co nejvíce přiléhat k tělu.

přípustné vady

-mírně vleklá varlata

-mírný rožtěp pyje sahající nejvýše do poloviny délky pyje

nepřípustné vady

-chybějící varle nebo varlata(výluka)

-chybějící šourek (výluka)

-vysloveně vleklá varlata-vysloveně ochablý šourek (výluka)

-dvojpohlavnost(výluka)

-rožtěp pyje,sahající přes polovinu délky pyje (výluka)

-deformace vnějších pohlavních orgánů samic (výluka)

-veškeré ostatní deformace a naprostá nevýraznost vnějších pohlavních orgánů (výluka)

3. Typ

Typ připomíná polního zajíce.Tělo je dlouze protažené s vysoce vyklenutou břišní linií.Prsa jsou široká a vysoko nesená.Na velmi zřetelném krku je nasazena širší,avšak delší hlava.U samic je jemnější.Končetiny jsou štíhlé a dlouhé.Postoj králíka je vysoký.Hrudní končetiny mají být od špiček prstů k loketnímu kloubu nejméně 15 cm dlouhé.Uši jsou tenké,dobře osrstěné s pevnou strukturou,jejich délka je 12,5-14,5 cm.Pánevní končetiny,stejně jako pírko,jsou delší než u jiných středních plemen.

Přípustné vady

-mírné odchylky od požadovaného typu hlavy

-nižší postoj

-silnější končetiny

-hrudní končetiny kratší než 15 cm

-kratší pánevní končetiny

-méně vyklenuté břicho

-sklon k zavalitějšímu tělu

-kratší pírko

-masitější uši s mírnými odchylkami od stanovené délky

Nepřípustné vady

–zavalitý typ bez zaječího postoje(výluka)

-dlouhá a příliš úzká hlava(výluka)

-silné hrudní končetiny,kratší než 13 cm(výluka)

-příliš krátké pírko(výluka)

-Uši kratší než 11 cm(výluka)

4. Srst

Srst je hustá v podsadě s četnými elastickými pesíky.Jejich délka je asi 2,5 cm.

Přípustné vady

-řidší srst s hrubšími pesíky

-mírné odchylky od požadované délky srsti

Nepřípustné vady

-srst téměř bez podsady(výluka)

-příliš tvrdé pesíky(výluka)

-výrazné odchylky od stanovené délky srsti(výluka)

5. Barva krycího chlupu,event stínování nebo tříslo

Pro Zadiv platí:

Barva krycího chlupu na povrchu těla je červenohnědá,liščí,svítivá zasahující na bocích co nejníže k břichu.Nad touto barvou přečnívají vločkovitě seskupené černé konečky pesíků,tvořící tzv stínování nebo housenkování. Nejvýraznější jsou na hřbetě.Prsa a končetiny jsou stejné barvy bez housenkování. Divoké znaky.tj.oční kroužky, skráňová obruba,krycí barva na břiše,vnitřní strana končetin a spodina pírka jsou tříslové. Nejvíce u pohlaví.Uši jsou černě lemované.Povrch pírka je černý,promísený červenohnědými chloupky.Oči jsou tmavohnědé,drápy tmavě rohovité.

Přípustné vady

-mírné odchylky od požadované červenohnědé liščí barvy krycího chlupu

-méně výrazné nebo naopak příliš tmavé housenkování

-světlejší boky a kyčle

-ojedinělé bílé chloupky

-méně výrazná černá obruba uší

-světlejší divoké znaky až do krémového odstínu

-náznak světlých pásků na hrudních končetinách

-mírné odchylky od stanovené barvy očí

Nepřípustné vady

-pískově žlutá nebo šedivá barva krycího chlupu(výluka)

-výrazně promísení krycí barvy bílými chloupky (výluka)

-chybějící housenkování(výluka)

-zcela chybějící černá obruba uší(výluka)

-skupiny bílých chloupků(výluka)

-jiná barva očí(výluka)

-světle rohovité nebo bílé drápy(výluka

Pro ZaTč platí:

Tříslová barva je ohnivě hnědočervená.Jako kresba lemuje nosní otvory s ostrým ohraničenim. Skráňová obruba táhnoucí se až k týlu je rovněž ostře ohraničena.Oční kroužky jsou úzké stejnoměrně široké,dobře uzavřené a výrazné.Také tříslová obruba uší musí být výrazná a ostře ohraničená.U kořene uší jsou v předu dvě tříslové skvrny.Tříslová barva jde dále od spodní čelisti přes prsa,mezi hrudními končetinami,po celém břiše až na konec spodiny pírka.Tříslová barva je ne břiše intenzivně ohnivá až ke kůži.Po stranách těla má výrazně vystupovat až do výšky 2 cm.Mezi pánevními končetinami se projevují jako typická charakteristika zvlášť tmavé tříslové skvrny.Asi do dvouch třetin výšky boků jsou výrazně rozmístěny pesíky s tříslovými konečky.Tříslová barva rovněž zasahuje vnitřní strany hrudních končetin at s ostrým ohraničením.Také vnitřní strany pánevních končetin jsou tříslové, s ostrým ohraničením na polovině končetiny ve styku s krycí barvou.Tříslové ostré ohraničení vykazují i prsty hrudních končetin,v zátylku je malý tříslový klín,který je buď tvaru vejčitého nebo trojúhelníkového a také ostře ohraničen.Pro veškerou krycí barvu platí,že znaky mají být od barvy krycího chlupu ostře ohraničeny Barva krycího chlupu je sytě černá s mimořádným leskem. Na břiše je podsada tříslová.Barva očí je tmavohnědá.Drápy jsou tmavě rohovitá až černá.

Přípustné vady

-matné málo ohnivé tříslo,přecházející do žlutého tónu

-méně ostré ohraničení veškerých kresebných znaků

-širší nestejnoměrné nebo přerušené oční kroužky

-nevýrazná obruba uší

-větší,smytý a nevýrazný klín v zátylku

-černé,modré nebo havanovité chloupky v tříslové barvě hlavně mezi spodní čelistí a prsy,kterým říkáme měsíček

-zasahování tříslové barvy na vnější stranu hrudních i pánevních končetin

-příliš nízko nebo příliš vysoko zasahující konečky pesíků na bocích

-nevýrazný boční tříslový pruh pokračující z tříslového břicha

-světlejší zbarvení spodina pírka

Nepřípustné vady

-zcela nevýrazné nebo chybějící kresebné znaky(výluka)

-bílá barva krycího chlupu na břiše(výluka)

-bílá spodina pírka (výluka)

-matné tříslo,přecházející do bělavého tónu(výluka)

Pro Zabčo platí:

Barva krycího chlupu je na celém těle čistě bílá a stejnoměrná.Oči jsou růžové s karmínovou panenkou,drápy jsou bílé.

6. Barva podsady, mezibarva

Pro Zadiv platí:

Podsada je sytě modrá,nepříliš široká,zasahující aso do 1/3 délky krycího chlupu.V oblasti divokých znaků je podsada tříslová.podobně jako krycí chlup.Namodralá až modrá je podsada na zadní parti břicha u pohlaví,na přední partii břicha,u hrudních končetin není vadou.Mezibarva je svítivě liščí,ostře ohraničena od modré podsady

Pro ZaTč platí:

jako u Tč avšak jen barva podsady-je vyžadován vysoký lesk.Podsada je u všech barevných rázů mimo tříslové znaky sytě tmavomodrá bez ojedinělých bílých chloupků,na břiše je podsada tříslová.Modré zbarvení podsady u pohlaví a mezi hrudními končetinami je přípustné a není vadou.Barva očí je tmavohnědá.Drápy jsou tmavě rohovité až černé.

Přípustné vady

-ojedinělé bílé nebo tříslové chloupky v barvě krycího chlupu na povrchu těla

-matná podsada s ojedinělými bílými chloupky

-slabší lesk v krycí barvě

-tříslové pásky na hrudních končetinách

-mírný rez

-modrá podsada na celé spodině těla

-mírné odstínové odchylky od stanovené barvy očí a drápů

Nepřípustné vady

Barva krycího chlupu silně promísená bílými nebo tříslovými chloupky ( výluka)

-skupina bílých chloupků na povrchu těla(výluka)

-silný rez(neklasifikován)

-podsada silně promísená bílými chloupky(výluka)

-bílá barva podsady(výluka)

-jiná barva očí(výluka)

-bílé drápy(výluka)

Pro ZaTm platí:

jako u Tm avšak jen barva podsady -je vyžadován vysoký lesk.Podsada je u všech barevných rázů mimo tříslové znaky sytě tmavomodrá bez ojedinělých bílých chloupků,na břiše je podsada tříslová.Modré zbarvení podsady u pohlaví a mezi hrudními končetinami je přípustné a není vadou.Barva očí je šedomodrá.Drápy jsou tmavě rohovité až černé.

Pro Zabčo platí:

Barva podsady je čistě bílá

7. Péče a zdraví

K péči chovatele o zvíře patří především čistota zvířete a pak příprava na výstavu.

Uši musejí být řádně vyčištěné,prosté ušního mazu.Do této pozice patří tenké znečištění spodků končetin(nášlapové plochy).Rovněž musejí být vyčištěny pohlavní koutky a vykartáčovaná srst.Drápy králíka musejí být zkráceny tak,aby nepřesahovaly srst,ale aby nedocházelo ke zranění.Drápy musejí být řádně očištěny bez jakéhokoliv nánosu trusu.Nedostatky v péči musí posuzovatel zaznamenat do pozice 7“Péče a zdraví. Tyto nedostatky mají vliv na bodové ohodnocení. Pokud je na zvířeti zřejmá celková nedostatečná péče chovatele,nebude takové zvíře posuzováno a na oceňovací lístek se napíše výrok „neklasifikován“ s poznámkou „zvíře pro výstavu zcela nepřipraveno“. Znečištění srsti králíka od moči,prachu nebo z výběhu se trestá v páté resp. šesté pozici podle bodovací stupnice daného plemene. K péči chovatele náleží i čitelné tetování.jak o tom hovoří registrační řád.V době výstavy musí být tetovaní čitelné bez stop po tetovací barvě.Pokud je tetování zcela nečitelné,zůstane králík neklasifikován s poznámkou „nečitelné tetování“ a pokud je králík jinak v pořádku,připíše se na oceňovací lístek i doložka „po opravě tetování chovu schopen“.Drobné závady v tetování,např.převrácená čísla záměna uší a pod. se zaznamenají do pozice 7“Péče a zdraví“.V případě že nelze z tetování identifikovat jedince případně jeho stáří,zvíře je neklasifikováno.Zjistí-li posuzovatel,že tetování zcela zjevně neodpovídá stáři králíka,daného jedince neklasifikuje.Každá výše uvedená odchylka od požadavků v oblasti péče,resp. v přípravě králíka na výstavu se trestá srážkou 0,5 bodu.

Zjevné příznaky nemocí musí posuzovatel konstatovat a zaznamenat do příslušné rubriky oceňovacího lístku.Zvýšenou pozornost musí věnovat chorobám přenosným(nakažlivým) a chorobám dědičným.Přesnou diagnozu nelze však po posuzovateli požadovat, to přísluší jen veterinárnímu lékaři.

Všeobecně platí pro posuzovatele

-mírně slzící oko poznamenat do oceňovacího lístku a zvíře klasifikovat

-silně slzící oko nebo oči“neklasifikován“,po event.vyléčení chovu schopen,

-ušní svrab:“neklasifikován“ po vyléčení chovu schopen,zvíře ihned odstranit z výstavy

-cizopasníci vnější i vnitřní “neklasifikován“ zvíře ihned odstranit z výstavy

-infekční rýma nebo podezření na rýmu: neklasifikován zvíře ihned odstranit z výstavy

-nadmutí:„neklasifikován“ po event.vyléčení chovu schopen

-padoucnice: „výluka“

-poruchy neurologické(ochrnutí,třesavka apod.) „výluka“

-rybí oko „výluka“

-oční zákal „výluka“

-chorobně vypouklé oko „výluka“

-vpadlé oko: „výuka“

-výrůstky na očích: „výluka“

-tzv.třetí víčko:„výluka“

-jiné deformace očí:„výluka“

-zduřelé pohlaví(event.syfilis):„neklasifikován“ po event.vyléčení chovu schopen.

-otevřené rány všeho druhu:„neklasifikován“ po event.vyléčení chovu schopen.

-deformace kostry:„výluka“

-přerůstání zubů:„Výluka“

-hnisavé nádory,pokud nejsou příznakem myxomatózy:„neklasifikován“ po event.vyléčení chovu schopen.

-zjevné příznaky myxomatózy:„výluka“zvíře odstranit z výstavy

-katar horních cest dýchacích:„neklasifikován“ po event.vyléčení chovu schopen

-otlaky,tj.menší holá místa na chodidlech hrudních a pánevních končetin,pokud nejsou otevřené:poznamenat na oceňovací lístek a zvíře klasifikovat bez nároku na udělení cen.

-otlaky otevřené:„výluka“

-slepota„výluka“

-kýla:„neklasifikován“

-zhojená poranění kdekoliv na těle(mimo pírko)která zhoršují celkový dojem zvířete„neklasifikován“

Při všech ostatních příznacích chorob,platí výrok „neklasifikován“ s uvedením příznaků

Zdroj

Ing Josef Zadina-Vzorník králíků Jiří Schönfelder-Chovatel 10/2012

zajeci.txt · Poslední úprava: 2015/02/12 17:36 autor: franta
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki