Holandský králík (Ho)

Historie

Patří mezi nejstarší malá plemena králíků. Kresbu těchto králíků najdeme na obrazech starých italských a holandských mistrů z 15. a 16. století. Holandská strakatost proto patří k jedné z nejstarších mutací králíka. Předkové holandského králíka pocházeli z Nizozemí a Belgie, kde se chovali pod názvem Brabander. Jednalo se tedy o brabantské králíky, kteří měli lysinu na hlavě, bílé přední končetiny a široký bílý „límec“. Ti byli vyváženi do Anglie jako jatečná zvířata. Plemeno nazvali „Dutch rabbit – holandský králík“. Roku 1879 byl v Anglii založen klub jeho chovatelů a o tři roky později se udály první exporty do dalších zemí Evropy. Jako staré plemeno stál holanďan u vzniku mnoha dalších plemen. Kožešina se používala na imitaci skunka. Koncem 19. století byl importován i k nám. Byl jedním z prvních plemen chovaných u nás.


Popis plemene

Holandský králík je malé plemeno o hmotnosti 2,5 až 3,25 kg se zavalitým tělem a silnými končetinami. Délka uší je 9 až 10 cm. Holandská strakatost se sestává z kresby na třech tělesných celcích, a sice na hlavě, trupu a na spodní části pánevních končetin.

Kresba hlavy Zde se jedná o tzv. lícní kresbu. Ta má vejčitě oválný tvar, začíná symetricky na každé straně u kořene uší, pokračuje směrem dopředu přes úroveň očí, poté se na tváři zaoblí a směřuje nazpět přes líce a krajinu žvýkacích svalů dozadu, kde v krčním zářezu končí. Zezadu na týlu králíka je rovné a ostré ohraničení vůči bílé barvě krku. Ohraničení se nesmí dotýkat: očí, vousů, tlamy. Dále se sem řadí i zcela pigmentované uši. Při pohledu zepředu tak vzniká lysinka tvaru obráceného písmene „V“. V rámci lícní kresby jsou i zcela pigmentované ušní boltce.

Kresba trupu Kresebným znakem na trupu je rovná, přesná a ostrá barevná hranice v půli trupu zvířete na hřbetě i břiše. Tato se nazývá tzv. prstenec. Jedná se tedy o hranici barev (zepředu bílé a zezadu barevné), nikoliv nějaký plošný kresebný útvar. Zadní část zvířete (tj. za prstencem) spolu s pánevními končetinami, vyjma tzv. manžet. Středem trupu po celém obvodu těla probíhá ostré ohraničení zadní pigmentované části zvířete. Prstenec je úplný u všech rázů s výjimkou rázu světle a středně divokého a rázu činčilového, u kterých je celé břicho v krycím chlupu bílé, ale prstenec musí pokračovat v podsadě.U žlutého rázu je přerušení přípustné na břiše.

Kresba pánevních končetin Zde se jedná o tzv. manžety. Jsou to plošné, bílé kresebné celky. Jde o to, že v půli chodidla králíka (resp. v půli zánártí) je rovná, přesná, ostrá hranice (podobně jako prstenec) a všechna oblast směrem dolů (tj. směrem k prstům) je čistě bílá. Zadní část zánártí je barevná a v podstatě zde navazuje na barevnou část zadní části trupu.


Standart

Měsíční přírůstky hmotnosti

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6.

kg 0,4 0,8 1,2 1,6 2,1 2,5


Bodovací stupnice:

  1. Hmotnost 10 bodů
  2. Tvar 20 bodů
  3. Typ 20 bodů
  4. Srst 15 bodů
  5. Kresba 20 bodů
  6. Barva bílého základu a kresby 20 bodů
  7. Péče a zdraví 5 bodů
  8. Celkem 100 bodů

Pozice 1. - Hmotnost

2.00 - 2.24 kg—2.25 - 2.49 kg—2.50 - 3.25 kg

  8 bodů        9 bodů	    10 bodů

Přípustné vady Viz stupnice hmotnosti.

Nepřípustné vady Hmotnost nižší než 2,00 kg a vyšší než 3,25 kg (neklasifikován).


Pozice 2. - Tvar

a) průběh hřbetní linie - začíná u prvního krčního obratle a končí u kořene pírka. Má být ladná, na zadní partii těla pěkně zaokrouhlená. V zátylku nesmějí být zřetelné lopatky. b) poloha končetin hrudní končetiny musejí být rovné, jejich nášlap má být tzv. kočičí. Délka a síla hrudních končetin jsou součástí třetí pozice „typ“. Pánevní končetiny musejí být rovněž rovné, chodidla těsně k tělu přilehlá, s polohou rovnoběžnou k tělu, kyčle mají těsně přiléhat k trupu. Při správné poloze všech končetin by se břišní linie neměla u velké většiny plemen dotýkat podlahy. c) poloha pírka pírko musí být rovné, vztyčené, přilehlé k tělu ve směru páteře. d) kůže králíka má pružně, avšak pevně přiléhat na všech částech těla králíka. Nemá nikde tvořit řasy, záhyby a převisy. e) vnější pohlavní orgány mají být výrazné a nedeformované. U samců mají varlata co nejvíce přiléhat k tělu


Přípustné vady v pozici tvar

a) průběh hřbetní linie - mírně vystouplé lopatky -mírně prohnutý hřbet -náběh na kapří hřbet -náběh na sraženou záď -mírné, nebo výraznější hrboly kyčelních kostí převyšující kost křížovou

b) poloha končetin - mírný prošlap hrudních končetin -náběh na kravský postoj pánevních končetin (chodidla nejsou rovnoběžná s trupem, mírně odstouplé kyčle) -poněkud křivé hrudní končetiny

c) poloha pírka -vleklé pírko -hravé pírko -poněkud kratší pírko, avšak nedeformované -zčásti nehybné (drátěné), ale rovné pírko -zčásti měkké (neovladatelné), ale rovné pírko -ojediněle zbytnělé obratle (bulky) na jinak rovném pírku

d) kůže -volnější kůže na kterékoliv partii těla králíka -u samic velkých a středních plemen nepatrně šikmý lalok -u samic velkých a středních plemen lalůček, menší i výraznější lalok -u samic malých plemen lalůček -větší oříšek u samců velkých a středních plemen -u samců velkých a středních plemen nepatrný náběh na lalůček

e) vnější pohlavní orgány-mírně vleklá varlata -mírně ochablý šourek -mírný rozštěp pyje sahající nejvýše do poloviny délky pyje


Nepřípustné vady v pozici tvar

-silně vystouplé lopatky (výluka) -silně prohnutý hřbet (výluka) -vysloveně kapří hřbet (výluka) -vysloveně sražená záď (výluka) -deformace páteře (výluka) -silný prošlap hrudních končetin (výluka) -vysloveně křivé hrudní končetiny (výluka) -vysloveně vybočený postoj pánevních končetin (výluka) -silně vystouplé kyčle (výluka) -sudovitý postoj hrudních končetin (výluka) -vybočený postoj hrudních končetin (výluka) -křivý prst (výluka) -zlomený prst na kterékoliv končetině (neklasifikován) -chybějící dráp (neklasifikován) -zlomená končetina (neklasifikován) -prokazatelně křivá končetina hrudní i pánevní (výluka) -trvale jednostranně nesené šikmé pírko (výluka) -velmi krátké pírko (neklasifikován) -zhmožděné pírko s výjimkami v přípustných vadách (neklasifikován) -zlomené pírko po zlomení pohyblivé a nezhojené (neklasifikován) -křivé pírko (výluka) -zlomené, křivě srostlé pírko (neklasifikován) -chybějící pírko (výluka)

-silně volná kůže kdekoliv na břiše, bocích a zadní partii (výluka) -dvojitý lalok u všech plemen (výluka) -kalhoty (výluka) -vysloveně šikmý lalok (výluka) -u samic plemene Za a u všech zakrslých plemen lalůček (výluka) -u samců všech plemen lalůček (výluka) -chybějící varle nebo varlata (výluka) -chybějící šourek (výluka) -vysloveně vleklá varlata -vysloveně ochablý šourek (výluka) -dvojpohlavnost (výluka) -rozštěp pyje, sahající přes polovinu délky pyje (výluka) -deformace vnějších pohlavních orgánů samic (výluka) -veškeré ostatní deformace a naprostá nevýraznost vnějších pohlavních orgánů (výluka)


Pozice 3. - Typ

Tělo je krátce zavalité, válcovité. Končetiny jsou silné. Hlava je krátká s širokou čelní a nosní partií, u samic jemnější. Uši jsou masité, dobře osrstěné o délce 9 až 10 cm.

Přípustné vady

-užší a delší hlava -hlava bez zřetelného pohlavního výrazu -mírně rozkleslé uši -náběh na klopení jednoho ucha -široce nasazené uši -mírná deformace užší u kořene -mírně protažený typ s užší hrudní partií -háčkování uší u velkých a středních plemen v teplých obdobích -měkké konce uší s mírnými záhyby -mírně zašpičatělé uší osrstění uší u všech plemen -slabší stavba uší -mírné odchylky od ideální délky uší

Nepřípustné vady

-vysloveně dlouhá a úzká hlava (výluka) -štičí hlava (výluka) -zcela chybějící pohlavní výraz u dospělých samců (výluka) -vysloveně jiný než požadovaný typ těla (výluka) -klopené ucho (výluka) -vysloveně rozkleslé uši (výluka) -silná deformace uší u kořene, zarostlé sluchovody (výluka) -výrazné odchylky od ideální délky uší (výluka) -chybějící část ucha (neklasifikován) -poranění ucha po očkování (otvory v uších), které narušují celkový vzhled zvířete (neklasifikován) -silně zduřené ucho po očkování (neklasifikován) -výrazně protažený typ těla (výluka) -úzká dlouhá hlava (výluka) -délka uší nad 12 cm a kratší než 8 cm (výluka)


Pozice 4. - Srst

Srst je hustá v podsadě s pravidelně rozloženými pesíky, jen trochu převyšujícími krycí chlup. Jeho délka je asi 2,5 cm.

Přípustné vady

Řidší srst, delší pesíky, menší odchylky od stanovené délky srsti.

Nepřípustné vady

Srst téměř bez podsady (výluka). Velmi tvrdé a dlouhé pesíky (výluka). Výrazné odchylky od stanovené délky srsti (výluka).


Pozice 5. - Kresba

Kresba hlavy zabarvuje celé uši, rozděluje se nad čelem u kořene uší ostrou špicí a táhne se po obou stranách hlavy oválovitě kolem očí. Tato tzv. lícní kresba má být oboustranně stejnoměrná. Ohraničení lícní kresby se nesmí dotýkat očí, vousů ani koutků tlamy. Středem trupu má po celém obvodu těla probíhat ostré ohraničení zadní pigmentované části zvířete. Tomu říkáme prstenec. Prstenec je úplný u všech barevných rázů s výjimkou rázu světle a středně divokého a činčilového rázu. U nich je celé břicho bílé, avšak prstenec pokračuje v modré barvě podsady. U žlutého rázu je přípustné přerušení prstence na břiše, avšak žlutá nebo krémová barva zadní části břicha má přednost. U divoce havanovitého je prstenec na břiše v bílé barvě krycího chlupu, avšak prstenec pokračuje v modré barvě podsady. Na pánevních končetinách je pigmentovaná část ostře ohraničena ve středu nártu. Přední část nártu a prsty je bílá a nazývá se manžeta.

Přípustné vady

Méně symetrická, níže zasahující lícní kresba až do kořenů vousů, záhyby v lícní kresbě. Příliš široká nebo úzká lysinka, méně ostré ohraničení kresby v zátylku. Mírně křivý prstenec se záhyby kdekoliv na obvodu, prstenec mírně posunutý mimo střed trupu, dopředu nebo dozadu. Šikmý prstenec. Křivé ohraničení manžety a manžeta mírně posunutá mimo střed nártu. Šikmá manžeta.

Nepřípustné vady

Bílá lysinka procházející mezi ušima a spojující se v zátylku s bílou částí trupu (výluka). Lícní kresba dotýkající se svým ohraničením očí nebo koutků tlamy (výluka). Záhyby v kresbě uší, které v zátylku zasahují až ke kořenům uší (výluka). Záhyby v prstenci větší než 3 cm kdekoliv na obvodu prstence (výluka). Prstenec situovaný mimo střed trupu (výluka). Přerušený prstenec v krycí barvě břicha s výjimkou rázu divokého, žlutého, činčilového, divoce havanovitého a rysa (výluka). Pigmentovaná část pánevní končetiny zasahující až k prstům (výluka). Manžeta zasahující až k patě (výluka). Chybějící manžety (výluka).


Pozice 6. - Barva bílého základu a kresby

Přípustné barevné rázy jsou uvedeny v genotypech a platí pro ně podmínky platné pro příslušná celobarevná zvířata. Divoce havanovitou barvu tvoří krycí chlup tak zvaným stínováním (housenkováním). Skládá se z hnědých a žlutohnědých konečků chlupů. Oboje mají být zastoupeny přibližně v poměru 1:1 a jsou pravidelně rozložené. Krycí barva na břiše, vnitřních stranách pánevních končetin a skráňová obruba jsou bílé. Skvrny u pohlaví mohou být výrazně hnědočervené. Uši jsou hnědě lemované, pírko je na vrchní straně barevné a na spodině bílé. Barva očí je hnědá. Podsada je modrá, mezibarva červenohnědá, nepříliš široká s méně ostrým ohraničením. Pro ostatní barevné rázy platí, že barva očí odpovídá barvě očí příslušných celobarevných plemen. Drápy jsou u všech barevných rázů bílé.

Přípustné vady

Nažloutlý nádech bílého základu. Přípustné vady v barvě kresby odpovídající přípustným vadám příslušných celobarevných rázů. U divoce havanovitých: nestejnoměrné, méně výrazné stínování, světlejší boky či kyčle, celkově nevyrovnaná barva. Ojedinělé bílé chloupky v kresbě. Světlejší podsada, ojedinělé bílé chloupky v podsadě. Příliš široká či úzká mezibarva. Mírné odchylky od stanovené barvy očí. Pro ostatní barevné rázy: menší odchylky od stanovené barvy očí.

Nepřípustné vady

Skupinky bílých chlupů v kresbě (výluka), barva kresby výrazně promísená bílými chloupky (výluka). Silný rez (neklasifikován). Podsada kresebné části silně promísená bílými chloupky (výluka). Silně žlutá barva bílého základu (výluka). Pro divoce havanovité dále zcela chybějící nevýrazné stínování. Výrazné odchylky od požadované krycí barvy (vždy výluka). Velmi světlá podsada (výluka). Jinak zbarvená podsada (výluka). Podsada silně promísená bílými chloupky (výluka). Zcela chybějící mezibarva (výluka). Pro všechny barevné rázy jiná barva očí, než je stanoveno pro příslušný barevný ráz (výluka). Jinobarevný klínek nebo skvrnka v duhovce oka (výluka). Pigmentované drápy (výluka).


Pozice 7. - Péče a zdraví

K péči chovatele o zvíře patří především čistota zvířete a pak příprava na výstavu. Uši musejí být řádně vyčištěné, prosté ušního mazu. Do této pozice patří také znečištění spodků končetin (nášlapové plochy). Rovněž musejí být vyčištěny pohlavní koutky a vykartáčovaná srst. Drápky králíka musejí být zkráceny tak, aby nepřesahovaly srst, ale také aby nedocházelo ke zranění. Drápky také musejí být řádně očištěny bez jakéhokoliv nánosu trusu. Nedostatky v péči musí posuzovatel zaznamenat do pozice 7 „Péče a zdraví“. Tyto nedostatky mají vliv na bodové hodnocení. Pokud je na zvířeti zřejmá celková nedostatečná péče chovatele, nebude takové zvíře posuzováno a na oceňovací lístek se napíše výrok „neklasifikován“ s poznámkou „zvíře pro výstavu zcela nepřipraveno“. Znečištění srsti králíka od moči, prachu nebo z výběhu se trestá v páté pozici, resp. šesté pozici podle bodovací stupnice daného plemene.


Barevné rázy

V současnosti je v ČR uznáno 14 barevných rázů + 1 ráz – modře japanovitý má status novošlechtění. Je to více než např. v Německu, kde je uznáno jen 10 barevných rázů a stejně jako u nás modře japanovitý, jako novošlechtění. 14 barevných rázů je rovněž rekordní počet barev mezi plemeny králíků.


Černý (Hoč) AABBCCDDggss Barva krycího chlupu: mimořádný lesk, sytě pronikavě černá. Rozkládá se zcela stejnoměrně po celém povrchu těla vč. hlavy, uší a končetin. Oči: tmavohnědé. Barva podsady: sytě tmavomodrá, prostá ojedinělých bílých chloupků. Je to nejoblíbenější a nejprošlechtěnější barevný ráz.


Modrý (Hom) AABBCCddggss Barva krycího chlupu: lesklá, sytá, velmi tmavá modř. Rozkládá se zcela stejnoměrně po celém povrchu těla vč. hlavy, uší a končetin. Břicho je nepatrně světlejší. Oči jsou modrošedé. Barva podsady je o něco světlejší než barva krycího chlupu, sytá, prostá ojedinělých bílých chloupků.


Divoký (Hodiv) AABBCCDDGGss Krycí chlup tvoří stínování (housenkování): střídají se chlupy černé a nahnědle žluté, zastoupené přibližně stejnou měrou. Bílá barva: divoké znaky - břicho, vnitřní strany končetin, skráňová obruba. Výrazně nahnědle červená barva: a skvrny u pohlaví. Uši jsou černě lemované. Pírko je na povrchu tmavé, spodina bílá. Oči jsou hnědé. Podsada je modrá. Mezibarva je rezavě hnědočervená.


Madagaskarový, Duryňský (Homad) AAbbCCDDggss Barva krycího chlupu: žlutohnědá až žlutočervená. Závoj: na této barvě se rozprostírají velmi tmavé pesíky tvořící velmi jemný sazovitý závoj. Barva je velmi výrazná jako celek na: čele, skráních, hřbetě, skvrnách u pohlaví, svrchní straně pírka. Kamzičí znaky: nosní maska, která nesmí přesahovat výši očí, oční kroužky, uši, skráňová obruba, boční pruhy, břicho, vnitřní strany končetin, spodina pírka. Barva znaků je tmavě sazovitá, nesmí být ostře ohraničená a má plynule přecházet do barvy krycího chlupu. Oči jsou tmavohnědé. Barva podsady je výrazně žlutočervená, bez jakéhokoliv odsazení má zabíhat až ke kůži, na místech kamzičích znaků je krémová, nikdy namodralá.


Žlutý (Hož) AAbbCCDDGGss Barva: dominuje oranžová žluť, svítivě lesklá a výrazná. Světlejší: úzké oční kroužky a skráňová obruba. Krycí barva: břicho, spodina pírka, vnitřní strany končetin - mohou být bílé nebo krémové. Oči jsou hnědé, Podsada: odpovídá barvě krycího chlupu tj. červenožlutá a zasahuje až ke kůži. Břicho: bílé až krémové.


Havanovitý (Hohav) AABBccDDggss Barva krycího chlupu: sytě tmavohnědá, lesklá. Důraz: Rozkládá se zcela stejnoměrně po celém povrchu těla, bez odstínových odchylek na různých částech. Oči jsou tmavohnědé se světélkující panenkou. Barva podsady: sytě modrá, prostá ojedinělých bílých nebo jinobarevných chloupků.


Japanovitý (Hojap) AAbibiCCDDggss Kresba: střídavá ve žluté a černé barvě. Hlava, uši, prsa, hrudní končetiny: střídavě - levé ucho, levá polovina prsou, levá hrudní končetina jakož i pravá polovina hlavy jsou téže barvy nebo pravé ucho, pravá polovina prsou, pravá hrudní končetina, levá polovina hlavy jsou téže barvy. Dělící linie obou barev: má procházet středem čelní a nosní kosti a středem prsou. Ostatní tělo: střídají se černé a žluté příčné pruhy. Žlutý pruh má na hřbetě přecházet v černý a naopak. Na každé straně těla jsou barevná pole- pruhy. Podsada: Černá + žlutá - bez ojedinělých jinobarevných chloupků. Černá: pronikavě černá s mimořádným leskem, břicho je poněkud matnější, zcela stejnoměrná, bez odstínových odchylek. Žlutá: světlejší i tmavší. Přednost - oranžová. Na břiše, spodině pírka a vnitřních stranách končetiny jsou barvy trochu matnější bez ostřejších ohraničení. Oči jsou hnědé. Drápy jsou rohovité, odstín odpovídá zabarvení dané končetiny.


Marburský (Homa) AABBccddggss Barva krycího chlupu: světlá pastelová modř s nádechem velmi lehce nahnědlého závoje stejnoměrně rozložená po celém těle. Na místech s kratší srstí (hlava, uši, končetiny) se závoj projevuje nepatně výrazněji. Oči jsou šedomodré s mírně světélkující panenkou. Drápy jsou rohovité. Barva podsady je téměř stejná, nepatrně světlejší než modř krycího chlupu, bez ostrého ohraničení.


Činčilový (Hoči) achiachiBBCCDDGGss Krycí barva: popelavě šedá s namodralým nádechem a černými konečky pesíků. Rozkládá se stejnoměrně po celém povrchu těla vč. prsou končetin. Na bocích má zasahovat co nejhlouběji. Pesíky jsou na hřbetě vločkovitě seskupeny = stínování = housenkování. Pod krycím chlupem je asi 3 mm široký černý proužek, který prosvítá ke krycí barvě. Pírko je na povrchu černé, promísené šedobílými chlupy. Divoké znaky jsou bílé až šedobílé. Uši jsou černě lemované. Oči jsou tmavohnědé. Barva podsady je sytě tmavě modrá na celém na povrchu těla. Zaujímá asi 2/3 délky chlupu. Mezibarva je asi 7 mm široký šedobílý až bílý proužek. Ostře ohraničen od podsady i černému proužku pod krycím chlupem.


Železitý (Hožel) AABeBCCDDGGss Krycí chlup tvoří černé a nahnědle žluté chlupy, černé mírně převládají. Tmavošedá až načernalá barva: divoké znaky - břicho, vnitřní strany končetin, skráňová obruba, téměř neznatelné. Uši jsou černě lemované. Pírko je na povrchu tmavé až černé. Oči jsou tmavohnědé. Podsada je tmavě modrošedá na celém těle, bez ostrého ohraničení. Mezibarva je velmi slabě naznačená, zcela bez přesnějšího ohraničení a zcela bez výraznosti.


Želvovinový (Hoželv) AAbbCCddggss odpovídá madagaskarovému zabarvení (žlutohnědá až žlutočervená barva krycího chlupu) Závoj: na této barvě se rozprostírají velmi tmavé pesíky tvořící velmi jemný sazovitý závoj. Barva je velmi výrazná jako celek na: čele, skráních, hřbetě, skvrnách u pohlaví, svrchní straně pírka. Kamzičí znaky: nosní maska, která nesmí přesahovat výši očí, oční kroužky, uši, skráňová obruba, boční pruhy, břicho, vnitřní strany končetin, spodina pírka. Barva znaků: tmavě sazovitá, nesmí být ostře ohraničená a má plynule přecházet do barvy krycího chlupu. Oči jsou tmavohnědé. Podsada je žlutočervená. Oči jsou šedomodré. Vousy jsou pigmentované.


Perlový (Hope) AABBCCddGGss Barva krycího chlupu: odpovídá barvě divoce modře zbarveného králíka. Perlování tvoří ho šedobílé a tmavé konečky pesíků, zvané též „pepř a sůl“. Podle poměru šedobílých a tmavých konečků se vyskytují odstíny: světlý, střední a tmavý. Přednost: světlý a střední. Oči jsou šedomodré. Mezibarva je užší proužek červenohnědé barvy, vůči podsadě není příliš výrazný ani ostře ohraničený. Podsada je na povrchu těla šedomodrá, zaujímá asi 2/3 délky srsti. Na břiše je šedomodrá.


Rys (Horys) AABBccddGGss Barva krycího chlupu: po celém povrchu těla vč. hlavy, uší, prsou a končetin světle stříbřitě modrá se slabě prosvěcujícím červenohnědým tónem mezibarvy, čímž vzniká dojem jinovatkového závoje. Oční kroužky jsou úzké a šedobílé. Divoké znaky jsou velmi světlé, až bílé. Zátylek = malý klín matně červenohnědé barvy. Oči jsou šedomodré se světélkující panenkou. Mezibarva je sytě červenohnědá, šířka 3 - 4 mm, vůči podsadě ostře ohraničená. Podsada je asi 1 cm široká a na povrchu těla čistě bílá, sahá až ke kůži. Na břiše je namodralá, navazující bez mezibarvy na bílou barvu krycího chlupu.


Divoce havanovitý (Hodivhav) AABBccDDGGss krycí chlup tvoří housenkování, skládá se z hnědých a žlutohnědých konečků chlupů zastoupených zhruba v poměru 1:1. Barevné chlupy jsou rovnoměrně rozložené. Krycí barva bílá břicho, vnitřní strany pánevních končetin a skráňová obruba. Skvrny u pohlaví mohou být výrazně hnědočervené. Uši jsou hnědě lemované. Pírko je na vrchní straně barevné a na spodině bílé. Oči jsou hnědé. Podsada je modrá. Mezibarva je červenohnědá, nepříliš široká, málo ostře ohraničená.


Raritní barevné rázy

Modře japanovitý (Hojam) AAbibiCCddggss Má stejné zbarvení jako holandský japanovitý, jen černá barva je u něho nahrazena barvou modrou. Jako výchozí plemeno byl použit holandský japanovitý a holandský modrý.


Oranžový-červený- AAbbCCDDGGssy3y3 nebo AAbbccDDgogossy3y3 - Jeho genotyp uvádí Ing.Fingerland. Má barvu Českého červeného. Údajně se chová v Holandsku. U nás se o jeho vyšlechtění pokoušel Ing. Vladimír Bradna. Za 5 let šlechtění se mu to bohužel nepodařilo.


Havanovitě-madagaskarový- AAbbccDDggss Je rovněž popsán Ing. Fingerlandem. Zbarvením je to světlejší madagaskar. Černé pesíky kamzičích znaků jsou nahrazeny světlejšími havanovitými.


Modře činčilový (Hočim) achiachiBBCCddGGss zbarvením odpovídá činčile modré. Zbarvení je velmi líbivé a kontrastní. O šlechtění toho rázu se pokouší MUDr.Gabriel Rácz ze Slovenska.


Pískový AAbbccddggss Zbarvením odpovídá Českému luštiči.


Situace v chovech v ČR

V současnosti (2013) jsou v ČR nejrozšířenější tyto barevné rázy černý, modrý, havanovitý, madagaskarový (Homad) a japanovitý (Hojap). Mají dostatečně širokou chovatelskou základnu, jak mezi členy Speciálního klubu chovatelů Holandského králíka, tak i mezi ostatními chovateli. V chovatelský velmi vyspělém Německu je obdobná situace, tak je případný dovoz nových zvířat pro zkvalitnění chovu relativně snadný.

Jiná situace je ovšem u ostatních barevných rázů. Jako jsou např. činčilový, divoký, želvovinový, marburský, perlový, rys, divoce havanovitý nebo modře japanovitý. Uvedeným barevným rázům se cíleně věnuje pouze několik málo chovatelů. Dokonce u některých rázů je to pouze jen jeden chovatel. Některé rázy, jako např. perlový, želvovinový nebo divoce havanovitý, navíc nejsou uznány v Německu, takže chovatel nemůže ani obohatit svůj chov importovanými zvířaty. Jedinou možnost udržení a rozšíření těchto vzácných barevných rázů, tak přestavuje pouze těchto několik chovatelských nadšenců.


Zdroje

ZADINA,J.Ing.: Vzorník plemen králíků.2003

BRADNA,V.Ing.: Přímluva za barevné rázy. Zpravodaj Českého klubu chovatelů holandských králíků 2005

ŠIMEK.V.: Zdokonalenovaná plemena a barevné rázy králíků u nás. Dostupné na: http://www.ifauna.cz/kralici/clanky/r/detail/6255/zdokonalovana-plemena-a-barevne-razy-kraliku-u-nas/

ŠIMEK.V.: Nová plemena králíků u nás. Dostupné na:http://www.ifauna.cz/kralici/clanky/r/detail/6109/nova-plemena-kraliku-u-nas/

holandsky_ho.txt · Poslední úprava: 2015/02/12 17:42 autor: franta
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki